Dnes bohužel přicházíme se smutnou zprávou. Dne 27.5.2022 zemřel pan Josef Kočí, bývalá dlouhetá opora zadních řad České Skalice. Odešel náhle ve věku nedožitých 74 let. V fotbalovém důchodu pomáhal s rozvozem mládežnických mužstev k jejich utkáním.
Za SK Česká Skalice tímto vyjadřujeme upřímnou soustrast celé zarmoucené rodině.
V minulých dnech došlo ke změně prvního kola soutěže starších žáků a dorostu. Své zápasy se Slovan Broumov si po vzájemné dohodě odehrají v nových termínech.
Mladší přípravka odehrála další utkání, tentokráte v Náchodě na Hamrech. Opět jsme se, oproti naším soupeřům, rozhodli vzít s sebou všechny kluky a tudíž jsme udělali 2 týmy. Když jedni hráli utkání proti soupeři, druzí ve stejný čas, hráli proti sobě. Logicky tak je jasné, že pokud má soupeř výběr těch nejlepších, nemůžeme se s ním výsledkově rovnat… Naše cesta je ale jasná. My chceme dávat šanci všem dětem. Myslíme si, že číselné výsledky budou důležité až mnohem déle. Teď je potřeba se učit, odstraňovat chyby a hlavně hrát. A pokud děti hrát nebudou, těžko se cokoliv naučí…
Dnes kluci ze starší přípravky odehráli první zápasy v nových dresech, které jim zakoupila firma Donap Česká Skalice s r.o. Kluky trenéři rozdělili na dvě mužstva. Ačko pod vedením trenéra Petra Sedláčka rozhodně herně nezklamalo, kluci předvedli několik zdařilých individuálnich akci, leč, výsledkově nás soupeři přestříleli. Červený Kostelcec vyhrál 6:2 a v druhém zápase proti Jaroměři, jsme již odpadli fyzicky i mentálne a tak se skore zastavilo na výsledku 5-17. Béčko, které vedl Standa Hanel hrálo skvělé a naprosto vyrovnané zápasy jak s Jaroměři, tak i s Kostelcem, kde vždycky těsně před koncem dostali rozhodující gól. Česká Skalice – Jaroměř 7:8 a Česká Skalice Červený Kostelec 4:5. Nutno podotknout, že úroveň obou utkání měla vysoké měřítko, což jistě kvitovali trenéři Kučera z Jaroměře i červenokostelecky Lukáš Tryzna, tč. GTM OFS Náchod. Všem klukům a trenérům děkujeme za předvedenou hru. Jen tak dal
PS: Nejhezčí na všem je to, že jsme schopni poskládat DVĚ MUŽSTVA. TO JE ASI TA NEJLEPŠÍ VIZITKA ZA VŠECHNY, KTEŘÍ FOTBAL V ČESKÉ SKALICI DĚLAJÍ
Konečně nastal čas, kdy se nám vrací fotbalové zápasy na českoskalické fotbalové hřiště. Těšit se můžete na slušnou řádku utkání a několik velkých novinek.
Návrat dorosteneckého fotbalu
Fotbal v České Skalici procházel několik let různými změnami. Od krachu, kdy se mládež téměř rozpadla, se dnes můžeme radovat, protože díky nasazení trenérů a funkcionářů budeme mít kompletní složení mládeže od nejmenších dětiček v Pohybovkách až po muže.
I přesto, že FAČR zrušil soutěžní ročník 2019/2020, tak se můžeme přijít na dorostence podívat na jejich premiéru ještě v této sezóně, protože se budou účastnit krajského AGRO CS poháru, který rozehrají již tuto sobotu 29. 5. 2021 v 10:30 v Pardubičkách. Kompletní los poháru najdete ZDE.
Nejmladší fotbalisté zažijí svoji premiéru v zápase a českoskalickém dresu
Další v řadě novinek je účast našich nejmenších fotbalistů v okresním Poháru předsedy. Zápasy budou jistě zajímavé a plné emocí, protože tito prckové jej zažijí úplně poprvé v životě. Na kráse celému poháru přidá i to, že se hraje pouze 3 proti 3 hráčům bez brankářů. Naše malé naděje zahájí pokovidové zápolení již tento čtvrtek 27. 5. 2021. Kompletní přehled zápasů naleznete ZDE.
Další zápasy, které si nemůžete nechat ujít
Se zápasy ale nezačínají jen dětičky a dorost, ale pochopitelně také muži a další kategorie. Aktuální program zápasů na každý víkend najdete ZDE.
Těšíme se na setkání při zápasech SK Česká Skalice.
V úterý 4. 5. 2021 se sešel VV FAČR a rozhodl o tom, že se letošní soutěžní ročník 2020/2021, stejně jako ten loňský, opět nedohrajeme.
Zrušeny byly všechny soutěže od ČFL, MSFL níže. To znamená veškeré neprofesionální soutěže se letos nedohrají, a to jak ty mládežnické, tak dospělý fotbal.
Českoskalický A tým odehrál 7 soutěžních kol, ve kterých získal 10 bodů, a tak mu v neukončené a nedohrané soutěži náleželo 10 místo.
Více o ukončení letošních soutěžní najdete ve článku na webu krajského fotbalového svazu – ZDE.
Fotbal na českoskalickém trávníku ještě uvidíme!
Jedinou pozitivní zprávu pro nás může být, že v rámci Královehradeckého kraje se odehraje POHÁR AGRO CS. Turnaj je pořádaný pro kategorie mužů, dorostu a starších žáků. SK Česká Skalice bude minimálně ve skupině mužů na turnaji startovat, a tak se můžete těšit, že pokud to vládní opatření dovolí, tak ještě v květnu a červnu na českoskalickém trávníku fotbal uvidíme. Více informací o Poháru Agro CS najdete ZDE.
Zápasy a turnaje mládeže
Pro naše mládežnické kategorie se budeme snažit uspořádat přípravná utkání a nebo miniturnaje. Všechny tyto akce jsou ale závislé na povoleních, která udělí Vláda ČR. V současné době všechny kategorie od mužů až po nejmenší děti trénují a připravují se na to, až bude možné opět nastoupit proti jakémukoli soupeři.
Po téměř tři čtvrtě roční pauze za sebou, konečně, máme několik týdnů tréninků. Z počátku bylo proti úspěšnému restartu počasí, ale i to se umoudřilo a všechny naše kategorie včetně nejmenších, už trénují.
V prvních týdnech bylo složité dodržovat všechna vládní nařízení, protože trénink ve dvojicích s výraznými rozestupy nebylo nic jednoduchého. Zejména pak u malých dětí, které nechtějí být výrazně omezované. Velkou radost nám dělá, že každý z našich trenérů se perfektně připravil, a tak návrat na hřiště udělali pro všechny hráče opravdu skvělý. Bylo příjemné opět sledovat rozzářené tváře všech dětí, rodičů, ale také trenérů. Nyní už se postupně začínají možnosti a počty zvyšovat a my pružně reagujeme na každou změnu!
Obavy z úbytku dětí
Ve sportovních kruzích panovaly obavy, že díky dlouhé pauze bude se sportem končit velké množství dětí. Snad to nebude znít nijak špatně, ale my jsme strach neměli. Po celou dobu, kdy nebylo možné trénovat na hřišti jsme se snažili vymýšlet aktivity, díky kterým zůstaneme všichni propojení, i když na dálku. Rodiče v tomto ohledu byli opravu skvělými parťáky, protože bylo vidět, že s dětmi nezaháleli, ale sportovali a snažili se být aktivní. Jsme přesvědčení, že i díky těmto aktivitám dnes řešíme spíše ty příjemné záležitosti, a to že nám místo odchodů přichází nové děti. Právě tato „krize“ nám jen ukázala a potvrdila, jak skvělé trenéry v klubu máme a že mají fotbal opravdu rádi, protože tohle vše je jejich zásluha!
Novinky
S rozvolněním opatření a restartem tréninku jsme začali se zkvalitňováním tréninkového procesu. Nově mají možnost všichni brankáři našeho klubu chodit pravidelně na specializované brankářské tréninky pod vedením zkušených brankářů a trenérů Adama Swaczyny, který je novým členem trenérského týmu a Romanem Weisserem, který už se u nás věnuje těm nejmenším. Připravujeme řadu dalších novinek, které v blízké době představíme a spustíme – ve většině případů se jedná o zkvalitňování fotbalové a sportovní přípravy naší mládeže. Nesmíme ani zapomínat na to, že usilovně pracujeme na doplnění A týmu o nové hráče.
Veškeré novinky a dění v SK Česká Skalice můžete sledovat také na Facebooku, Instagramu nebo na našem webu. V sekci Nábory do klubu najdete také několik hodnot, které jsou pro nás důležité při práci s dětmi a mládeží. Pokud se vám naše práce líbí, rádi přivítáme do skalické rodiny nové členy.
Máme tu další ze série rozhovorů. Tentokrát s Danem Francem, který pomáhá nejužšímu vedení klubu při dalším rozvoji.
1.Co obnáší vaše funkce Sportovní ředitel? Budete i nadále trenér?
Já bych to asi takto „honosně“ nenazýval. Dostal jsem od nového vedení příležitost, abych pomohl s udáváním směru a vývoje klubu, kterou pochopitelně nešlo odmítnout. Možná už proto, že právě skalický fotbal mě nastartoval k profesionálnímu fotbalu. Nyní bych rád místnímu fotbalu aspoň částečně vrátil to, co mi poskytl. Mám na starost vlastně vše, co se týká sportovní a provozní stránky, takže vlastně dělám takovou pravou ruku Jardovi (předseda) a Filipovi (místopředseda). Svůj tým nyní žádný nepovedu hned z několika důvodů. Prvním důvodem je, že bych byl rád oporou pro trenéry a v rámci jejich tréninků bych rád předával inspiraci a povídal si nad tím, jak můžeme třeba ještě více klukům pomáhat se zlepšovat. Druhý důvod je, že moje práce a současná „funkce“ je jen těžko slučitelná s pravidelným vedením týmu na takové úrovni, abych mohl být spokojený a dát týmu to, co se od trenéra očekává.
2.Jak se to stane, že se člověk v 27. letech se stane držitelem Mládežnické profi licence?
Já si myslím, že to není nic neobvyklého. Sice se řadím mezi ty mladší držitele této licence, ale je to jen papír, který z člověka vlastně nedělá nic více než je. Licence nedělá trenéra, trenéra dělá to, co předvádí na hřišti. Měl jsem výhodu v tom, že jsem začal brzo se vzděláváním a už v 15 letech mi bylo umožněno, abych studoval UEFA B licenci – tuto licenci mám díky tehdejšímu sekretáři a duši skalického fotbalu Honzovi Holému. Díky tomu šlo jít na nejvyšší mládežnickou licenci takto mladý. Nicméně já bych rád upozornil na to, že řada našich trenérů nemá takto vysoké trenérské vzdělání, ale i přesto jsou skvělými trenéry. Věřím, že když to člověk dělá srdcem a s rozumem, tak je to více než kdejaká licence.
3.Víme, že pracujete pro FAČR na pozici lektor. Jaká je to práce?
Tohle snad ani nejde nazvat prací, já to beru spíše jako poslání. Mám neuvěřitelnou možnost jezdit téměř po celé republice, protože mezi mé regiony patří nejen ten domovský, Královehradecký kraj, ale také ten Pardubický, Středočeský, Ústecký a působit tam na trenéry. Největší snahou našeho lektorského týmu je, abychom všechny trenéry inspirovali k dalšímu vzdělávání, ale hlavně je přivedli k novým myšlenkám a pohledům na trénování dětí a mládeže. Naprosto skvělé je, že mám možnost se učit od skvělých a zkušených lidí jako je Tonda Plachý, Verner Lička, ale také spoustu inspirace získávám od svých kolegů lektorů. Sice musím hodně cestovat a určitou část roku nejsem skoro doma, ale jak říkám, beru takovou příležitost jako poslání.
4.Od ledna vedete několikrát týdně online tréninky nejen pro fotbalisty. Teď se k tomu přidal i „TV do škol(ek)“. Mohl byste nám přiblížit, jak takový tělocvik vypadá? Kolik se již přidalo škol a školek? A v jaké jste momentálně kondici?
Jasně, já jen upravím informaci, protože tréninky už pořádáme od listopadu 2020. Tehdy jsme cvičili jen pro naše kluky v předpřípravce. Po novém roce jsme všichni měli nutkání dát možnost si zablbnout i široké veřejnosti. Moc mě těší, že se stále na cvičení hlásí velké množství dětí a rodičů. Možná ještě lepší zprávou je, že v období krásných dnů se účast na cvičeních vždy sníží, takže největší konkurencí bývá právě krásné počasí, díky bohu! Těláky pro školy jsou skvělé. Každé úterý a čtvrtek v určitý čas navazujeme na konec distanční výuky dětí a stejně jako při online cvičeních s nimi cca 40 minut cvičíme. Zaměřujeme se na takové cviky, aby pomáhaly každému zdravě se vyvíjet, tzn. máme tendenci napomoci tomu, aby nikoho současná doba nepoznamenala (myslím, třeba to, že často a dlouho sedí u počítače). Možnost cvičit s námi dostaly všechny školy v královehradeckém kraji. Tělák od těláku je nás více, ale přesný počet škol bohužel nevím.
5.Plánujete nějako více spolupracovat se školkami a školami přímo v České Skalici a blízkém okolí?
Tím, že fotbal patří mezi nejrozšířenější a nejpopulárnější sporty na světě cítíme určitou zodpovědnost a rádi bychom více se školskými zařízeními ve Skalici a jejím blízkém okolí spolupracovali. Už nyní Kuba Zahradník dělá Pohybovky, ve kterých vede děti ke sportu a nadšení ze sportování. Náš cíl je tuto aktivitu šířit dále, chtěli bychom čas od času třeba přijít inspirovat učitele do hodin TV, máme v plánu různé sportovní akce pro školy a školky, ale co bude a nebude možné nám ukáží až následující měsíce. Chceme v tomto ohledu dělat více než jen fotbal. Rádi bychom působili multisportovně a celkově napomohli ke zvýšení pohybové gramotnosti dětí.
6.Vy osobně jste otcem projektu Bavíme se sportem. Jak to vypadá do budoucna s „Pohybovkami“, které se tak úspěšně rozběhly a byly hojně navštěvované?
Jak píšu výše. Moc rádi bychom, aby skvělá práce Kubi pokračovala a rozšiřovala se i do dalších zařízení. Děti to moc baví, užívají si to a jsou šťastné. Co více si přát než podchytit to nadšení dětí již ve věku školky nebo prvních let na ZŠ. To je neocenitelná práce. Ve spolupráci s rodinou a školou to dává naprostou logiku. Věřím, že se podaří dohodnout se školkami a školami a po návratu k běžnému životu navážeme tam, kde jsme skončili a postupem času půjdeme ještě dál. Nebo aspoň si to tak přejeme.
7.Co si slibujete do budoucna od nového areálu, zejména UMT, místo dosavadního spodního hřiště?
Tak především bych chtěl moc poděkovat Městu Česká Skalice za to, že nás v této iniciativě opravdu významně podporu a stejně tak předsedovi oddílu Jardovi Zítkovi za to, kolik práce už na rekonstrukci udělal. Sám jsem se nyní zapojil do několika administrativních záležitostí a není to jednoduché. Co si slibuji.. to je otázkou. Určitě to bude perfektní příležitost trénovat venku celoročně, celkově se zlepší zázemí a možnosti, co při tréninku dělat. Součástí rekonstrukce má být nejen travnatá plocha, ale vzniknou i nové prolejzačky, běžecký okruh apod. Díky tomu by se hřiště mohlo stát centrem sekáváním různých sportů, rodin atd.. takže nám to nedá jen ty sportovní možnosti, ale také další příležitosti sociální. Osobně už se moc těším až bude hřiště hotové. Bude to velký krok kupředu. Nicméně pak bude na nás všech kolik z toho budeme schopni vytěžit, protože hřiště za nás tu práci neudělá.
8.Vraťme se přímo k fotbalu. Nyní budete mít na starosti krom mládežnických týmů i A tým. Jaké jsou právě s A týmem plány?
Tak A tým je primární záležitost Jardy Zítka, ale já pochopitelně chci napomoci. Myslím, že tady se plány od mého příchodu nijak nemění. Nyní bude docházet k větší generační obměně. Tím, že nemáme dorost, tak musíme hráče hledat v jiných klubech, což není úplně jednoduchý úkol. Rádi bychom přivedli mladé hráče, kteří budou ochotní na sobě makat, abychom mohli i nadále hrát atraktivní fotbal, jako tomu bylo doposud. Můj osobní cíl je také to, aby ti kluci, kteří nyní skončí s kariéru i nadále působili v klubu. Jejich fotbalové životy jsou právě se Skalicí spojené a byli bychom rádi, aby tomu bylo i nadále. Takže je možné, že někteří se zapojí jako trenéři nebo v dalších funkcích. Skvělé by také bylo, kdyby se podařilo opět stát pravidelným účastníkem nejvyšší krajské soutěže. Musíme ale jít postupně, proto se teď soustředíme na to, aby se podařilo doplnit kádr.
9.Mohl byste nám přiblížit krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé plány klubu?
To není úplně jednoduchá otázka, protože plánů je hodně, ale myslím, že všechny jsou vzájemně propojené. Co je důležité, že všichni zůstáváme při zemi. To znamená, že si uvědomujeme své postavení v regionu. Rádi bychom byli předním týmem okresu Náchod. Nemáme ambice vyrovnávat se soutěžemi klubům jako je Náchod nebo Hradec. Nicméně bychom chtěli tyto přední kluby v regionu zásobovali našimi talenty. Rádi bychom, aby základem filozofie byly vztahy, a to všech zúčastněných v procesu výchovy hráčů a hráček HRÁČ – TRENÉR – RODIČ. Bylo by perfektní, kdyby se podařilo vytvořit na hřišti takové centru setkávání lidí (k tomu výrazně přispěje rekonstrukce spodního areálu). Když bude dobrá atmosféra a vzájemná důvěra, tak bude mnohem jednodušší cokoli dalšího budovat. Můžeme stavět na perfektní partě trenérů, kteří do fotbalu dávají hodně. Dalším velkým bonusem je, že v klubu trénují jak mladí trenéři, tak ti, kteří mají více zkušeností, a to nejen ve fotbale, ale i v životě. Vzájemně se můžeme perfektně inspirovat a obohatit! Takže zásadní cíl je, aby nás to všechny bavilo a abychom vychovávali skvělé sportovce, a to po všech stránkách – duševní, fyzické, ale i té fotbalové.
10.V minulosti jste v mládeži vedl několik výborných hráčů. Kdo to zatím dotáhl nejdále?
Já jsem zatím nevedl moc mužstev, resp. ročníků, které by zatím dorostly do mužů, takže nemám zase tolik svěřenců v profi soutěžích. Velkou radost mi dělá, když se mohou dívat třeba na Dana Trubače, jak válí za Teplice, i když se jim zrovna moc nedaří! Na stranu druhou řadu let jsem se věnoval také ženskému fotbalu, takže najdu i holky, které to někam dotáhly. Třeba Bára Sladká, která nedávno odchytala několik zápasů v Lize Mistryň za pražskou Slávii. Nebo se nyní chystá do Ameriky hrát fotbal Aneta Sováková, kterou jsem měl možnost trénovat.
Vážení rodiče, touto cestou bychom vás chtěli pozvat na společné setkání všech rodičů, dětí a trenérů z našeho klubu. Situace nám ještě nedovolí nějaký čas společně trénovat, ale je extrémně důležité, abychom neklesali na mysli a děti, aby nepřestávaly být v pohybu. Vlastně nejen děti.
Společné setkání se koná ve středu 3. 3. 2021 v 18:00 online přes aplikaci ZOOM (Návod na připojení popřípadě pouze přihlašovací údaje níže)
Setkání má několik cílů: 1) Vzájemná inspirace, co dělat s dětmi v této těžké době 2) Vzájemné sdílení dobré nálady 3) Náš plán, jak začneme opět trénovat, až to situace dovolí
Po zajímavém rozhovoru našeho předsedy Jardy Zítka vám nyní přinášíme rozhovor s člověkem, které je zodpovědný za celý úsek mládeže a patří mezi zachránce mládežnického fotbalu ve Skalici.
Kubo, jak dlouho působíš v českoskalickém fotbale?
V září 2018 jsem vedl svůj první trénink s Petrem Sedláčkem, Dušanem Nývltem a Petrem Vejdělkem. Byl to ročník 2010/2011 a měli jsme tenkrát, tuším, na tréninku asi 7 , dost divokých, dětí.
Představ nám svou roli, kterou zastáváš.
Moje pozice se jmenuje „šéftrenér (mládeže)“.
Společně s novým sportovním ředitelem Danielem Francem budeme společně zodpovídat za to, jakým směrem půjde sportovní úsek. Jinými slovy, jestli dodržujeme ve výchově dětí naši koncepci, jestli je dodržován správný tréninkový proces, ale třeba i to, aby se nám trenéři stále vzdělávali.
Od tvého příchodu do Skalice se hodně očekávalo. Co se za dobu tvého působení v našem klubu povedlo?
Díky Sedmi statečným (Zítko, Novák, Sedláček, Vejdělek, Nývlt, Kaněra a Rýdl), kteří dokázali udržet (hlavně pak mládežnický) fotbal v klinické smrti, a kterým patří obrovský dík, jsem přišel do klubu, kde jsem byl jednooký mezi slepými.
V té době čítala základna okolo 30ti dětí, 5ti tátů/trenérů, a budoucnost nevypadala vůbec dobře.
Podle mě bylo strašně důležité to, že jsme rozjeli projekt Pohybovky. Jak název napovídá, jde o jednoduché, nicméně důležité, pravidelné cvičení dětí od útlého věku. Nám se povedla najít díra v poptávce rodičů, protože před koronou nám chodilo cvičit 28 školkových dětí. Veliká spousta z nich, pak přešla i do fotbalového oddílu, kde se ve všeobecné pohybové kultuře, jakožto jednoho z našich výchovných pilířů, pokračuje. Myslím si, že jsme společně odvedli velikou práci.
Na co jsi nejvíce pyšný?
Těch věcí bude několik. Když bych to vzal od těch nejdůležitějších, pak je to vztah s vedením klubu a všech lidi, kteří v klubu působí. Je pro mě extrémně důležité cítit vzájemnou důvěru a respekt, jeden ke druhému, což u nás funguje skvěle a jsem za to opravdu rád. Na stejnou úroveň bych dal to, že jsme společnými silami dokázali do klubu angažovat Dana France, jednoho z největších odborníků v České republice na výchovu dětí.
Další je určitě to, jak se změnil pohled na oddíl fotbalu. V tuto chvíli jsme jedním z nejdůležitějších spolků ve Skalici ať už se výchovy mládeže týče, nebo návštěvnosti jednotlivých akcí, které pořádáme.
Hodně pyšný jsem na to, jak se nám zaplnila základna dětí (108), kategorií (7) a trenérů (15).
V neposlední řadě je to trenérský tým, který se nám podařilo poskládat. Není rozdílu, jestli jde o zapáleného tatínka, nebo hráče z A týmu, společně táhneme za jeden provaz, a ve výsledcích (ne číselných) to začíná být vidět.
Jaké má klub priority v práci s dětmi a mládeží?
Chceme společně s rodiči, vychovávat primárně dobré lidi, kteří budou mít dobrou pohybovou průpravu. Těm nejlepším chceme umožnit se případně posunout do klubu, který bude hrát vyšší soutěž. Ostatním chceme umožnit, aby se fotbalem bavili a dostali k němu vztah.
Jak trenéři v současné nelehké době pracuje s hráči, když se nemůže trénovat?
Díky fantastické práci Dana France děláme online tréninky, na které se může kdokoliv připojit a které jsou zdarma.
Dále pak jsme byli (za dodržení hygienických nařízení) společně s rodiči a dětmi bobovat, na běžkách, na procházce… Snažíme se, ale už je to dlouhé…
Opravdu už se těšíme na to, až se budeme moci normálně zase vídat a trénovat.
Když by si měl vybrat ty nejdůležitější body, které by rodiče mohli motivovat, aby nám dali důvěru a přihlásili děti do našeho klubu, co by to bylo?
Myslím, že na všech zainteresovaných místech se nám podařilo narovnat vztahy a vybudovat vzájemnou důvěru. V klubu táhneme za jeden provaz a máme jasně danou koncepci, kde vše začíná do všeho zapadat. Rodiče se stali našimi partnery a samotné děti kamarády.