Rozhovor s šéftrenérem mládeže Kubou Zahradníkem

by admin 25 února, 2021

Po zajímavém rozhovoru našeho předsedy Jardy Zítka vám nyní přinášíme rozhovor s člověkem, které je zodpovědný za celý úsek mládeže a patří mezi zachránce mládežnického fotbalu ve Skalici.

Kubo, jak dlouho působíš v českoskalickém fotbale?

V září 2018 jsem vedl svůj první trénink s Petrem Sedláčkem, Dušanem Nývltem a Petrem Vejdělkem. Byl to ročník 2010/2011 a měli jsme tenkrát, tuším, na tréninku asi 7 , dost divokých, dětí.

Představ nám svou roli, kterou zastáváš.

Moje pozice se jmenuje „šéftrenér (mládeže)“.

Společně s novým sportovním ředitelem Danielem Francem budeme společně zodpovídat za to, jakým směrem půjde sportovní úsek. Jinými slovy, jestli dodržujeme ve výchově dětí naši koncepci, jestli je dodržován správný tréninkový proces, ale třeba i to, aby se nám trenéři stále vzdělávali.

Od tvého příchodu do Skalice se hodně očekávalo. Co se za dobu tvého působení v našem klubu povedlo?

Díky Sedmi statečným (Zítko, Novák, Sedláček, Vejdělek, Nývlt, Kaněra a Rýdl), kteří dokázali udržet (hlavně pak mládežnický) fotbal v klinické smrti, a kterým patří obrovský dík, jsem přišel do klubu, kde jsem byl jednooký mezi slepými.

V té době čítala základna okolo 30ti dětí, 5ti tátů/trenérů, a budoucnost nevypadala vůbec dobře.

Podle mě bylo strašně důležité to, že jsme rozjeli projekt Pohybovky. Jak název napovídá, jde o jednoduché, nicméně důležité, pravidelné cvičení dětí od útlého věku. Nám se povedla najít díra v poptávce rodičů, protože před koronou nám chodilo cvičit 28 školkových dětí. Veliká spousta z nich, pak přešla i do fotbalového oddílu, kde se ve všeobecné pohybové kultuře, jakožto jednoho z našich výchovných pilířů, pokračuje. Myslím si, že jsme společně odvedli velikou práci.

Na co jsi nejvíce pyšný?

Těch věcí bude několik. Když bych to vzal od těch nejdůležitějších, pak je to vztah s vedením klubu a všech lidi, kteří v klubu působí. Je pro mě extrémně důležité cítit vzájemnou důvěru a respekt, jeden ke druhému, což u nás funguje skvěle a jsem za to opravdu rád. Na stejnou úroveň bych dal to, že jsme společnými silami dokázali do klubu angažovat Dana France, jednoho z největších odborníků v České republice na výchovu dětí.

Další je určitě to, jak se změnil pohled na oddíl fotbalu. V tuto chvíli jsme jedním z nejdůležitějších spolků ve Skalici ať už se výchovy mládeže týče, nebo návštěvnosti jednotlivých akcí, které pořádáme.

Hodně pyšný jsem na to, jak se nám zaplnila základna dětí (108), kategorií (7) a trenérů (15).

V neposlední řadě je to trenérský tým, který se nám podařilo poskládat. Není rozdílu, jestli jde o zapáleného tatínka, nebo hráče z A týmu, společně táhneme za jeden provaz, a ve výsledcích (ne číselných) to začíná být vidět.

Jaké má klub priority v práci s dětmi a mládeží?

Chceme společně s rodiči, vychovávat primárně dobré lidi, kteří budou mít dobrou pohybovou průpravu. Těm nejlepším chceme umožnit se případně posunout do klubu, který bude hrát vyšší soutěž. Ostatním chceme umožnit, aby se fotbalem bavili a dostali k němu vztah.

Jak trenéři v současné nelehké době pracuje s hráči, když se nemůže trénovat?

Díky fantastické práci Dana France děláme online tréninky, na které se může kdokoliv připojit a které jsou zdarma.

Dále pak jsme byli (za dodržení hygienických nařízení) společně s rodiči a dětmi bobovat, na běžkách, na procházce… Snažíme se, ale už je to dlouhé…

Opravdu už se těšíme na to, až se budeme moci normálně zase vídat a trénovat.

Když by si měl vybrat ty nejdůležitější body, které by rodiče mohli motivovat, aby nám dali důvěru a přihlásili děti do našeho klubu, co by to bylo?

Myslím, že na všech zainteresovaných místech se nám podařilo narovnat vztahy a vybudovat vzájemnou důvěru. V klubu táhneme za jeden provaz a máme jasně danou koncepci, kde vše začíná do všeho zapadat. Rodiče se stali našimi partnery a samotné děti kamarády.